S COCOTTE MINUTE jsem se poprvé setkal na brilantním koncertu skupiny PRAŽSKÝ VÝBĚR, kde plnili roli prvního předskokana této legendy. Ještě před koncertem jsem zaslechl něco o tom, že hrají HC křížené s rap-metalem - a nějak jsem si vsugeroval, že by to mohlo být zajímavé a energické osvěžení. A tak jsem se těšil a dychtivě očekával. Pamatuji si, že jsem téměř celý jejich set rytmicky pohyboval hlavou. Nikoliv však dopředu-dozadu, dopředu-dozadu, ale zprava-doleva, zprava-doleva. Kladl jsem si otázku, jak může skupina podobných kvalit být ve finále „prestižní vyhledávací soutěže“ JIM BEAM MUSIC. Musím se vám svěřit, že mi v tu chvíli bylo opravdu smutno. Nasrané pózy a prázdná hudba. Kdo zcizil pánům porotcům dobrý vkus, hudební sluch, smysl pro kvalitu? Nebo je to na české hudební scéně až tak špatné, že zde opravdu nic lepšího není? Druhé setkání proběhlo v Noci s Andělem, kde jsem náhodou hudebníky zastihl během živého hraní. Bohužel. V televizi jsem slyšel již mnohé, ale zpěvák vyluzující při pokusech o čistý zpěv takové falše, by mohl směle konkurovat Hvězdné Pěchotě z Česko hledá Superstar. Ale říkal jsem si, že možná z CD znějí opravdu dobře a přesvědčivě, a tak jsem si „Czeko“ pustil a očekával.

První, co zaujme, je zvuk, který zní učesaněji, nežli u podobných band bývá zvykem. Hodně vyčuhuje zpěv, jenž si drží velmi dominantní pozici, až místy „Czeko“ nasává odér pop-hip-hopových nahrávek. Jedním dechem ale musím říci, že vzhledem ke kvalitě vokálu to není nejšťastnější řešení, nicméně chápu, že vydavatelství EMI, u nějž album vyšlo, podobné ošetření upřednostňuje. Jinak zvukové balení samozřejmě odpovídá majorlabelu a jde o profesionální práci. To je ale asi také ta nejlepší složka, kterou na albu najdete. Barva hlasu naprosto postrádá charisma, které by dokázalo posluchače zaujmout a i přes veškerou snahu zvukařů je znát, že pan zpěvák to v hrdle prostě a jednoduše nemá. Skladby předkládají velmi podobná sousta, jaké numetal-stars servírovaly zhruba před třemi lety. Vše je jen tak nějak vyčpělejší, sterilnější a bez jakéhokoliv náznaku invence. Podobné skupiny ve většině případů disponují alespoň chytlavými a silnými melodiemi, bohužel když už u COCOTTE MINUTE takovou melodii najdete, nemůžete se zbavit pocitu, že „to už jsem někde slyšel“.

Vzhledem k tomu, že texty jsou v češtině, neunikne vám naneštěstí jejich význam. Tolik hraného tvrďáctví pohromadě jsem již dlouho neslyšel. Skupina se snaží vzbudit dojem pouličních „špatných hochů“, ale proč tomu tak zcela nevěřím? Naštvané husto-pózy budí spíše dojem směšnosti a trapnosti než čehokoliv jiného, ale možná právě to byl záměr, opravdu nedokážu posoudit. Podrženo sečteno: žánrově COCOTTE MINUTE fičí na odeznívající nu-metalové vlně a v této škatulce předkládají v drtivé většině stokrát slyšené klišé žánru. „Czeko“ vyznívá velmi mělce, velkou mírou tomu napomáhají i poměrně hloupě působící texty. Ani jedna písnička mě výrazněji nezaujala. Toto rozhodně nepovažuji za reprezentativní vzorek české moderní tvrdé hudby. Poprvé navrhuji Komunální odpad.